SPECIFIKACE PLEMEN BSP a VŠSP

VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES 

Velký švýcarský salašnický pes je dobrý hlídač, rodinný mazlík, úžasný společník a miláček dětí. Velice dobře se snáší s ostatními zvířaty, nemá výrazný lovecký pud a bezdůvodně neštěká. Je to citlivý a oddaný pes a vyžaduje velkou pozornost. Potřebuje být nablízku svým lidem, sdílet pánův domov a podílet se na jeho životě. Jakýkoli izolovaný pobyt v kotci či na dvorku za domem je pro něj zcela nevhodný. Je to zcela nevtíravý společník, kterému prostě stačí, když si může lehnout v blízkosti rodiny a tiše pozorovat pána při práci na počítači nebo paničku při vaření.Velký švýcarský salašnický pes má vrozenou příchylnost k dětem, od kterých je ochoten leccos snést. To ovšem neznamená, že můžeme nechat děti se psem zcela bez dozoru.

Velký švýcarský salašnický pes vyžaduje, tak jako všechna původně pracovní plemena, nějaké zaměstnání. Bude-li to záchranářský výcvik, hlídání domu, stopování, výcvik poslušnosti, tahání vozíku či tanec se psem, je vcelku jedno, rozhodující je, aby tato činnost psu i jeho pánovi vyhovovala a aby oba bavila.

To nejmenší, co velký švýcarský salašnický pes potřebuje, je plná účast na celém životě své rodiny v domě i mimo něj.

To druhé samozřejmě předpokládá, že bude ve všech směrech dobře vychovaný. Veselé a rozpustilé štěně se rozhodně nevyvine samo v přizpůsobivého rodinného psa, ohleduplného kamaráda a bezproblémového partnera na vycházkách. Tento velký pes se už jako malé štěně musí naučit přijímat svoji pozici v sociální struktuře své smečky a respektovat absolutní (dobře míněnou) autoritu všech členů rodiny. Právě výchova k důvěře a bezpodmínečné toleranci je u tohoto plemene mimořádně nutná. Pes se musí také naučit dobře vycházet s ostatními psy – zpočátku při hrách se štěňaty a později při pravidelném skotačení s jinými dospělými psy. A konečně se musí také naučit chovat se sebejistě a bezproblémově v nejrůznějších situacích lidského života – ať už je to v restauraci, u veterináře, na procházce v lese, nebo v nákupním centru, při oslavě narozenin dětí nebo při cestách autem či jiným dopravním prostředkem.

Budete-li od počátku uspokojovat potřeby psa týkající se jeho výživy, péče, držení a výchovy, můžete se s trochou štěstí těšit na zhruba tucet let příjemného harmonického soužití se svým velkým švýcarským salašnickým psem.

 

BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES

Bernský salašnický pes je rodinný přítel, velmi vnímavý, učenlivý a inteligentní medvídek.

Je krásný nejen svým exteriérem, ale zejména svým charakterem. Už jeho původ a historie vypovídá o tom, že tento pes žil celá staletí po boku svých pánů a jejich rodin, účastnil se každodenního života, doprovázel svoji rodinu na cestách a plnil svědomitě svoje úkoly – ať už se jednalo o hlídání statku, doprovázení stád dobytka, tahání vozíku apod.

Berňák je rodinným psem v tom nejširším slova smyslu. Svoji rodinu bezmezně miluje a potřebuje opravdu úzký kontakt s ní, potřebuje být součástí jejího života. Není proto vhodným psem pro osamělého člověka, který je celý den mimo domov a nemůže si svého psího společníka brát s sebou. 

Vzhledem ke své velikosti i původnímu využití je bernský salašnický pes vhodnější pro život na venkově a v rodinných domech než v městské panelové zástavbě, vždy ale záleží na majiteli a množství času, který je schopen a ochoten svému psu věnovat. Ani ta největší zahrada totiž není dostatečnou náhradou za lidskou společnost. (O absolutní nevhodnosti trvalého umístění v kotci se tu snad ani nemusíme zmiňovat, tam berňák se svojí potřebou kontaktu s lidmi vyloženě trpí.)

Toto plemeno roste rychle, ale právě v období intenzivního růstu jej nesmíme překrmovat a tím zbytečně zatěžovat vyvíjející se pohybový aparát. Právě nadváha spolu s tělesným přetěžováním (časté chození po schodech, neúměrná zátěž, běh vedle kola) a nevhodným povrchem, po kterém se štěně pravidelně pohybuje (kluzké podlahy) bývají hlavními příčinami obtíží s klouby. Přibližně okolo jednoho roku je růst do výšky prakticky ukončen, pes se však ještě vyvíjí, mohutní, a to až do věku dvou let u fen, u psů je to ještě déle. Bernský salašnický pes sám o sobě příliš velkou aktivitu nevyvíjí, většinu času v klidu odpočívá a pozoruje okolí. To se však změní v okamžiku, kdy majitel vezme do ruky vodítko a jde s ním na procházku, kde se může berňáček volně pohybovat a seznamovat se s okolím. 

Jak již bylo řečeno v úvodu, Bernský salašnický pes potřebuje nejen kontakt se svými lidmi, ale také pravidelné zaměstnání. Berňák je velmi vnímavý a učenlivý pes, bez problémů zvládá základní zkoušky poslušnosti, můžete mu bez obav svěřit hlídání vašeho domu. Úspěchy slaví i jako záchranářský pes, většinou miluje vodu, takže vhodné jsou i vodní práce. Díky učenlivosti a ochotě spolupracovat se svým pánem už nejednou stanul na stupních vítězů v dogdancingu a takové tahání vozíků – co může být lepší, než práce, pro kterou byl od pradávna používán. Je však třeba si uvědomit, že bernský salašnický pes se nevyvine v dobromyslného „medvěda“ jen tak náhodou. Při nedostatečné výchově se z roztomilého klubíčka chlupů může velmi rychle stát tvrdohlavý pes vládnoucí celé domácnosti. A přitom stačí tak málo. Bernský salašnický pes je velmi inteligentní a učenlivý a potřebuje láskyplnou, ale důslednou autoritu svého člověka. Pouze v případě, kdy se mu dostane pečlivé socializace a následné výchovy budeme mít psa, jakého jsme si vysnili. 

Je třeba se ještě zmínit o dlouhé srsti bernského salašnického psa, která sice nevyžaduje žádnou speciální úpravu střihem či trimováním, je však třeba ji pravidelně česat a kartáčovat. Musíme se také smířit s tím, že přes neustálý úklid budeme po domě nacházet psí chlupy – to je ale ta nejmenší daň, kterou platíme za soužití s tímto báječným a milujícím psím společníkem.